V Ústí vyrůstal, ovšem už deset let jezdí na rodnou palubovku v roli hosta. „Hraje se mi tam dobře. Jde o dobrou halu a moc příjemné prostředí,“ míní Milan Moník, jenž se v sobotu na sever Čech vypraví v pozici libera Lvů. Ve hře budou tři extraligové body, udržení (minimálně) bronzové příčky v tabulce, ale i pohoda a sebevědomí. To si pražští volejbalisté ve středu pošramotili v Galati, kde podlehli místní Arcadě 1:3. „Byli jsme zakřiknutí. Doma to v odvetě bude lepší,“ slibuje před druhým kláním poháru CEV český reprezentant. Ale nepředbíhejme...

Je pro vás utkání v Ústí stále něčím mimořádné?

Nostalgii pořád cítím, přece jen jsem tam začínal svou kariéru. Zase bych to nedramatizoval. Spíš je to o rodině a kamarádech, kteří se na mě přijdou podívat. Uvidíme se, pokecáme, ale že bych byl třeba nervózní, to ne.

Budete hrát proti někomu, s kým jste vyrůstal?

Jediný, s kým se znám odmalička a nastupoval jsem s ním v dresu Ústí, je libero Jirka Kořínek. Je sice o dva roky mladší, ale byli jsme spolu v jednom týmu, když jsem hrál ještě na smeči.

Dojde na hecování?

To asi ne, spíš pokecáme, co je v životě nového. Na pořádný rozhovor možná dojde až v létě. Když jsem u našich, tak chodím s klukama na beach, abych se udržoval. Tam je na všechno více času.

Bude Moníkových v hledišti více než Hujerů ve známém filmu?

No... doufám, že si udělá čas i brácha s dětmi. Pak by tam mohlo být takových pět lidí z naší rodiny.

A samí Ústečáci. Komu budou fandit?

Samozřejmě mně! (směje se) Ani hecovat už mě nebudou. Na to jsem pryč moc dlouho.

Vrátíte se jim? Dovedete si představit, že byste v Ústí jednou dohrál kariéru?

Nad tím jsem nepřemýšlel. Zaobírám se přítomností.

Dobře… Udělal něco zápas v Galati s vaší psychikou?

Co by udělal? Nic! Přišlo mi, že jsme byli zakřiknutí. Dlouho nám trvalo, než jsme se dostali do zápasu. Ve třetím setu jsme se uklidnili, hráli naši hru, a hned to šlo. Bohužel ve čtvrtém jsme prohráli koncovku. Doma to v odvetě bude lepší.

Věříte v postup?

Stoprocentně! První utkání nerozhoduje, v tom je kouzlo poháru. Ať ho vyhraje kdokoli, nemá nic jistého. Doma zvítězíme 3:0 nebo 3:1 a půjdeme do zlatého setu.

Je složité soustředit se uprostřed pohárových zápasů na extraligu?

Složité je to spíše z důvodu cestování, které bere hodně sil. Musíte se správně psychicky i fyzicky nastavit. Jsme ale všichni profíci, dokážeme se s tím poprat. Navštívíme maséra, budeme trochu odpočívat, dáme se do kupy a vyhrajeme. Nechci, aby to znělo namistrovaně, ale pro nás jde o tři povinné body.

V čem by se mohl vyskytnout zádrhel?

Právě v roli favorita. Ústí má mladý tým. Kluci nemají, co ztratit. Vyšťaví se, mohou mít svůj den. Kvalita je ale na naší straně.

Zdroj: Pražský deník