V kariéře oblékal dres šesti extraligových týmů. Volejbalista Milan Moník začínal v Ústí nad Labem, přes Příbram, Benátky, Kladno a Beskydy se dostal mezi Lvy. I proto jde o častého respondenta předzápasových rozhovorů. „Hlavně se mě neptejte, jestli se budu s někým hecovat,“ usmíval se 33letý českoběžník. Na utkání proti Black Volley se prý těší (sobota 19.00). „Ale ne na cestu do Frýdku-Místku, která je zdlouhavá a vyčerpávající,“ uvedl reprezentant.

Svou extratřídu prokázal v létě na mistrovství Evropy, na němž domácí výběr dokráčel až do čtvrtfinále. Ani hvězda šampionátu však není neomylná. To ukázalo poslední klání Pražanů, ve kterém byl Moník po chybách na příjmu střídaný. „Neberu to nijak zle, nejsem stroj. Navíc jsme vyhráli, což bylo skvělé. Do dalšího zápasu půjdu pozitivně a s čistou hlavou,“ doplnilo libero.

Frýdek-Místek není považovaný za lákavou destinaci. Jak se ve městě žije?

Život tam má dvě strany mince. Město není moc hezké, zachraňují to ovšem (Moravskoslezské) Beskydy. Každou volnou chvíli jsem trávil na horách.

Říká nadšený turista, nebo cyklista?

Obojí, kolo jsem ale ve Frýdku-Místku neměl, tedy turista.

Pochlubíte se nějakým svým beskydským výstupem?

Vylezl jsem na hodně kopců. Pokud to pojmu jako pozvánku do Beskyd, tak vypíchnu Pustevny. Tam je stezka korunami stromů, která vede na věž s fantastickým výhledem.

Pojďme k městu. Co se v něm dalo dělat?

Byl jsem tam v době, kdy probíhaly lockdowny, takže jsem byl zalezlý doma. Vlastně jsem jen chodil na tréninky, běhal, a pokud to šlo, tak vyrážel do Beskyd.

Jsou v Black Volley dobré podmínky pro sport?

Třeba rehabilitace byla na nejvyšší úrovni. Horší by to bylo s halou. Jenže se zavřely školy a mohli jsme stále trénovat v hale, kde se hrají zápasy. Jinak se jezdí do Frýdlantu, který je vzdálený 12 kilometrů.

Hala není z nejkrásnějších a největších. Může jít o velkou výhodu pro domácí?

Hala je taková standardní, podobných najdete v extralize vícero. Není ani malá, ani velká. A domácí prostředí je vždycky výhodou.

Do Beskyd pojedete po drobném výpadku. V duelu se Zlínem jste byl střídaný. Bylo složité se s tím vyrovnat?

Žádný hráč není rád, pokud něco podobného přijde. Šlo o výpadek dvou tří příjmů, Matyáš (Ježek) šel na plac, zaskočil za mě a vyhrálo se. Od toho je nás v týmu tolik, abychom se mohli vystřídat. Neberu to nijak zle, nejsem stroj. Do dalšího zápasu půjdu s čistou hlavou.

Jak jste prožíval utkání po svém vystřídání? Byl jste hodně naštvaný?

Jedině na sebe. Každému vadí, pokud nemá šanci týmu pomoci. Na to se ale musí rychle zapomenout a uvažovat pozitivně. Vyhráli jsme, což bylo skvělé.

S Beskydy nejste spojený pupeční šňůrou. Přesto: najde se někdo, s kým si napíšete?

V létě jsme hráli mistrovství Evropy v Ostravě, na které se kluci z Black Volley přijeli podívat. Prohodili jsme pár slov, ale vyloženě si nepíšeme. Nejčastěji jsme v kontaktu s trenérem Jakubem Salonem, se kterým jsme působili v Ústí.

O situaci v Black Volley, kteří jsou třetí od konce, jste hovořili?

My se viděli naposledy v létě na svatbě kamaráda. Tenkrát říkal, že očekává těžkou sezonu, jelikož budou mít mladý tým. Nesmíme je ale podceňovat, hlavně doma nebudou špatní. Rozhodně nemáme dopředu jasné tři body.

V čem mohou být nebezpeční a najdete nějakou výraznou individualitu soupeře?

Nadstandardní hráč je kapitán Jakub Motyčka. Jde o smečaře, který tým táhne a vyniká v něm. Výhodou Black Volley je i to, že nemají co ztratit. Nemusí se ničeho bát a mohou riskovat. Rozhodně do toho půjdou na plné pecky.

Zdroj: Pražský deník