/ROZHOVOR/ Lvi a Lvice už zase makají. Největší volejbalový klub v Praze zahájil v areálu Unyp areny přípravu na novou sezonu. Jako první za to vzaly ženy, aby také ne, když se poprvé v historii zúčastní extraligy. Ve stejný den vstoupili na atletický ovál a do posilovny junioři, následovaní kadety, kadetkami, juniorkami a od pondělí rozvíří celý mumraj ještě více muži – úřadující čeští šampióni. „Jaké to je? Skvělé! Není nad to být součástí tak velké volejbalové rodiny,“ usmívá se sportovní ředitel Lvů a Lvic Tomáš Pomr a dodává, že poslední „odpadlíci“ – žáci, žákyně a přípravka – se do plného tréninku zapojí 17. srpna, kdy začne v Litomyšli tradiční klubové soustředění.
S jakými pocity jste zahajoval přípravu?
Měl jsem ohromnou radost. Začátek je samozřejmě složitý, jelikož se po pauze vždy trochu rozkoukáváme. Každou sezonu jsou změny v realizačních týmech i hráčských, chviličku trvá, než si všechno sedne. Nicméně jsem se už hrozně těšil a mám radost, že to konečně začalo.
Okamžiku jistě předcházelo množství příprav. Jak dlouho jste pracovali, abyste mohli začít?
Pracovní léto nám hodně protáhly ženy. Tam bylo té práce hodně a bylo to dost intenzivní. Po rozhodnutí hrát extraligu, jsme se v podstatě vůbec nezastavili. Všem týmům jsme už před prázdninami tradičně plánovali začátek přípravy – zajišťovali organizaci, zamlouvali haly a další sportoviště. Řešili se trenéři, soutěže, přípravné turnaje… Vždycky jedna sezona končí a zároveň nová začíná, tak to ve sportu chodí. Tréninková a herní činnost se na chvilku přeruší, ale organizační jede plynule dál. Teď už bude pokračovat spousta věcí za pochodu. Pořád se něco děje.
Fotogalerie ŽENY
V klubu jste od jeho začátku a nyní už máte složku kompletní včetně extraligových žen. Co to pro vás znamená?
Jde o splnění našeho dalšího dílčího cíle. Od té doby, co vznikli Lvi, tak jsme si dali za cíl mít kompletní větve v holčičí i klučičí kategorii. Což dneska máme a je to vyšperkováno tím, že i ženy jsou extraligové. Jsme ambiciózní klub, všichni lidé ve vedení i trenéři jsou takoví. Víme, že je pořád co zlepšovat a kam se posouvat. Víme, že nás čekají další výzvy a úkoly.
Abyste neměl málo úkolů, tak jste od nové sezony trenérem juniorů a mužského béčka. Jak to chcete zvládat?
Všechno vyplynulo ze situace. Budeme se snažit ještě více provázat spolupráci v klučičí kategorii od U16 až po 1. ligu mužů. Jak hráčsky, tak trenérsky. Sjednotíme systém trénování a chceme hráče už od patnácti let vychovávat jednotně pro vrcholový volejbal. Za to jsem zodpovědný já a z toho titulu budu vlastně u všech kategorií, stejně jako ostatní trenéři. Na mě je to efektivně nastavit a zároveň jsem se stal trenérem nejstarší kategorie.
Vznikne podobný koncept také v ženách?
V dívčí složce je to složitější v tom, že se holky do žákovské kategorie připravují na Lužinách a od kadetek výše na Balabence. Je to tedy složitější s nějakým dennodenním provázáním. Nicméně od U18 je za tréninkový proces zodpovědný Ján Jordanov, a chceme u holek nastavit podobný koncept jako u kluků. Žákyně do toho zatím nemůžeme zapojit čistě z kapacitních a logistických důvodů.
Fotogalerie JUNIOŘI
Loni jste sháněli trenéry k nejmenším. Je letos situace lepší?
Musím to zaklepat, situace je každým rokem lepší a letos máme dost nových zájemců o pozice trenérů. Jsem rád, že máme všechny kategorie dobře pokryté kompetentními lidmi. I starší přípravky chceme více provázat s kategorií U14.
Máte i dostatek dětí? Budete pořádat nábory?
Budeme, tak jako každý rok na začátku září. Je dobré, že přichází stále dost zájemců o volejbal. Je tedy diametrální rozdíl mezi holkami a kluky. U kluků v konkurenci více sportů je situace horší. Další problém je, že dost zájemců přijde ve „vyšším věku“ čtrnácti až patnácti let. Volejbal se tak posunul, že je s ním třeba začít na prvním stupni základní školy. Ideálně do 10 až 11 let. Později je to problém.
Na závěr cíle: s čím by byl sportovní ředitel klubu spokojený v sezoně 2025/26?
Rád pracuji s cíli v dlouhodobějším horizontu. Sezonní cíle pro všechna naše družstva, to je na samostatný článek. Je nás zkrátka hodně. Z mojí pozice a za sportovní úsek musí být naším společným cílem učit děti dobře volejbal a pokud možno, jich co nejvíce vychovat pro vrcholovou úroveň. Z každé generace, o kterou se x let staráme, by někdo takový měl vzejít. Zároveň je skvělé, když i ti ostatní u volejbalu zůstanou na jakékoli úrovni v jakékoli roli. Když budou rádi součástí našeho klubu a vybudují v sobě lásku k volejbalu. Na té vrcholové úrovni si přejeme, abychom měli dobré nároďáky a aby do nich ze Lvů zkrátka chodila dlouhodobě kvalita.