/ROZHOVOR/ Mluví se o něm, jako o jednom z největších talentů českého volejbalu. Za kanadským reprezentantem Casey Schoutenem však v extralize zatím mnoho příležitostí nedostává. Ve 2. kole domácího poháru to bylo jiné. Lvi zavítali do haly prvoligových Bučovic a David Kollátor právem neslezl z palubovky. Po výhře 3:0, která znamenala postup do další fáze, se mohl 19letý univerzál spokojeně usmívat. „O tom, že budu hrát, jsem věděl od pondělí. Moje příprava byla trochu jiná. Víc jsem se dostával k prvnímu nahrávači Kubovi Janouchovi a také naše bučovická sestava se na tréninku sehrávala,“ sdělil Kollátor.

Sokol Bučovice – Lvi Praha 0:3 (21:25, 23:25, 24:26)

Lvi: Vodička, Krča, Tibitanzl, McCarthy, Kollátor, Janouch, libera Šálek a Moník. Střídali: Pliasetskyi, Todua, Kriško. Trenér: Barrial.

Davide, gratuluji k vaší první výraznější šanci v áčku Lvů. Jaké pocity máte ze svého výkonu?

Začal jsem nervózně. Když jsme se dostali do vedení, uklidnil jsem se a hrál lépe. Nakonec snad můžu být spokojený, že jsem se vyhrabal z menší krize.

Hráči Bučovic kladli nečekaný odpor a všechny sety ztratili až v koncovkách. V čem byli nepříjemní?

Počítali jsme s tím, že to nebude žádná procházka, vždyť loni málem vyhráli 1. ligu. Těží ze své haly. Nejhorší pro nás bylo srovnat se s nízkým stropem.

To bylo zásadní?

Určitě. Taky jsme méně chybovali a dokázali využít chyb soupeře. Byli jsme důraznější v útoku a klidnější v koncovkách.

Klid vám jistě dodali Milan Moník a Jakub Janouch. Jak se vám s nimi hrálo?

Výborně. Oba nás mladé podporovali. Stejně tak starší kluci, kteří zůstali mezi náhradníky.

V hale panovala bouřlivá atmosféra. Co jste na ni říkal?

V Bučovicích to na volejbale vždycky žije. Diváci sedí přímo u hřiště, což to jen umocňuje. Upřímně jsem čekal ještě větší hukot a více hecování.

Do Prahy dorazíte okolo půlnoci. Dostali jste od trenéra na čtvrtek nějaké volno?

Nedostali. V neděli hrajeme doma se Zlínem, a tak to není možné. V hale se budeme hlásit ráno v 9.30 hodin.

Jste čtvrtí a volejbalisté Zlína desátí. V čem mohou být nepříjemní?

V tom, že nemají co ztratit. Budou hrát bez nervů a bojovat. Hlavně je nesmíme podcenit a nedopustit překvapení.

Zdroj: Michal Káva – prazsky.denik.cz