/ROZHOVOR/ Zklamání čišelo z tváří pražských Lvů věkové kategorie do 22 let po finálovém turnaji volejbalové extraligy. Prostředí českobudějovické haly jim napotřetí štěstí nepřineslo a jediný set scházel od postupu do finálové čtyřky. „Mrzí nás to, pomýšleli jsme na medaili. Zároveň jsme měli dost smůly,“ popisoval Jan Krča, kapitán pátého týmu soutěže.
Při hodnocení sezony se jeho tvář rozjasnila – vždyť se v devatenácti letech probojoval do kabiny áčka a jde o českého šampióna. V neposlední řadě se mu dařilo i na poli studijním a krátce před odjezdem do Budějovic složil úspěšně maturitu.
Turnaj se pro vás vyvíjel slibně, porazili jste Kolín i Beskydy 3:1. Byla optimální také hra?
S Kolínem jsme se trochu rozkoukávali. Nezahráli jsme své maximum, nicméně jsme se o výsledek nestrachovali. S Beskydy jsme měli vlažný začátek, prohráli jsme první set 23:25, ale pak už jsme soupeře k ničemu nepustili.
Lvi Praha - Kolín 3:1, - Beskydy 3:1, - Příbram 0:3, Kojetín 3:1, - Kolín (bez boje)
Co bylo špatně v klíčovém duelu s Příbramí?
Věděli jsme, že je Příbram v naší skupině nejtěžší soupeř. I s posilami z áčka, hrál za nás David Kollátor a Matěj Šálek, byla pro mě favoritem. To potvrdila v utkání. Kluci nedělali téměř žádné chyby a zaslouženě zvítězili.
K postupu ze skupiny vám chyběl set. Jak jste se s tím vyrovnávali?
Nic jsme si nevyčítali. Věděli jsme, že se to může stát. Naše motivace tím ovšem klesla. Nějak jsme se dali dohromady a skupinu o 5. až 8. místo se ctí odehráli.
Co jste si po klání s Příbramí říkali?
Mluvili především trenéři. Říkali, ať se dáme rychle dohromady, aby pro nás turnaj neskončil ostudou. My jsme se snažili myslet raději na něco jiného a nechtěli je zklamat.
To se podařilo. Snížili jste tím zklamání?
V žádném případě. Při vší úctě nám soupeři ve spodním pavouku nedělali vážnější problémy.
Konečné pořadí extraligy U22:
1. České Budějovice, 2. Příbram, 3. Beskydy, 4. Liberec, 5. Lvi Praha, 6. Kolín, 7. Kojetín, 8. Brno
Pokud se vy osobně ohlédnete za sezonou, budete spokojený?
Ano, hlavně kvůli tomu, že jsem se dostal do áčka. Poznal jsem jiný svět a získal velké zkušenosti. Za to jsem vděčný.
Našel byste zápas, na který už nikdy nezapomenete?
Pohár s Piacenzou. Na hřiště jsem se sice dostal jen na jeden příjem, ale postavit se takovým hvězdám, jakými jsou Leal nebo Lucarelli, bylo neskutečné.
Před pár dny jste rovněž složil zkoušku z dospělosti. Jaká byla oslava?
Žádná, den po maturitě jsme odjížděli do Budějovic. Byl to stres, teď si všechno vynahradím a budu slavit. Pak začnu chodit do posilovny, jelikož musím během léta nabrat svaly a na začátku srpna se budu hlásit do přípravy áčka.