/ROZHOVOR/ Letošní sezona dopadla pro volejbalové Lvy na výbornou. Muži ovládli Český pohár i extraligu, ženy zvítězily v 1. lize a po prohrané baráži využily rozšíření soutěže k postupu mezi elitu. „Výsledky jsou samozřejmě důležité, ale není to jen o nich. Klíčové je, že děláme sport, který milujeme. Naše práce je bavit lidi, ukázat jim, co v každém z nás je a úspěch či neúspěch na tom nic nezmění,“ vysvětluje prezident a hlavní mecenáš klubu Tomáš Janeček.
Jak dlouho jste slavil po zisku titulu?
Oslavy jsem si vážně užil, poprvé jsem si tzv. vymetl kalendář. Nejintenzivnější byla noc po pátém finále, poté jsem den nabíral síly a znovu se připojil při celoklubové rozlučce ve Futuru. Potvrdil jsem si, jak skvěle lidsky máme tým poskládaný – hráčsky, trenérsky, lidmi v jeho zázemí. Bylo příjemné pozorovat, jak naše komunita roste. Oslavný doutníček jsem si opravdu vychutnal.
To lékaři neuslyší rádi...
Asi ne, ale já to vnímám jako vyjádření úcty k týmu i celé sezoně – k tomu, co jsme dokázali nejen výsledkově, ale i co se týče budování komunity a společného nadšení pro volejbal. Oslavit úspěch je důležité, zastavit se, dát tomu čas a nikam nespěchat.
Finálová série se pro vás nevyvíjela dobře, prohrávali jste 0:2. Co jste si v té době říkal?
Funguji tak, že se podívám na nejhorší možnou variantu, že bychom s Vary prohráli 0:3, a snažím se ji absorbovat. Ano, může se to stát, ale tam nejsme a o to více musíme zabrat. V obrat a náš tým jsem nikdy nepřestal věřit.
Byla euforie po otočení série ještě větší, než po prvním titulu?
To nejde porovnávat. První titul je vždy přelomový a mimořádný. Teď šlo o to, že jsme byli v těžké situaci a zvládli ji. Byl jsem nadšený, jak jsme vše na sociálních sítích prezentovali. Zápasy jsme označili sloganem "all in" (všechno do hry, pozn. red.). To symbolizovalo obrovskou energii. Vážně už nebylo kam couvnout a museli jsme do hry dát úplně všechno.
Vyhráli jste pohár i extraligu. Kde osobně berete další motivaci?
Chci hlavně pociťovat tu energii a žít onu vášeň. Výsledky jsou samozřejmě důležité, ale není to jen o nich. Klíčové je, že děláme sport, který milujeme. Naše práce je bavit lidi, ukázat jim, co v každém z nás je a úspěch či neúspěch na tom nic nemění.
Kádr Lvů nyní opouští šest hráčů. Nebojíte se, že bude řez příliš veliký?
Rozhodně ne, podívejte se na základní sestavu. Tu opouští Oskar Madsen, což byl pochopitelně velmi důležitý hráč, řekl bych nejlepší smečař extraligy, a Nikolay Kartev. Ten ovšem přišel až v průběhu sezony a vědělo se na jak dlouho. Pět kluků ze základu zůstává a osa týmu se nemění.
Od příští sezony musí být na soupisce utkání sedm Čechů. Bude problém mít jich tolik kvalitních?
Sedm Čechů na soupisce mi přijde jako přiměřené číslo. Už bych ho ale nezvyšoval, protože by to oslabilo extraligu. A to by bylo škoda, protože reputace extraligy v Evropě za poslední roky narostla. Navíc mladí kluci mají šanci hrát. Ti nejlepší se tak jako tak prosadí. Mít zdravou konkurenci je hodně důležité, zvláště, pokud se chceme posouvat na mezinárodní úrovni a třeba se probojovat do Ligy národů nebo se úspěšně kvalifikovat na mistrovství světa.
To jistě chcete. Budete hrát Ligu mistrů?
Ano, budeme hrát základní skupinu. Proto potřebujeme mít v kádru cizince. Jen s Čechy se ani základní skupina na této úrovni hrát nedá. Tedy šla by, ale to bychom museli mít v kádru skutečně ty nejlepší – Donovana Džavoronoka, Lukáše Vašinu, Marka Šotolu...
Dovolené se blíží a fanoušci se ptají, kdy představíte posily?
Soupiska je samozřejmě hotová, chceme ale vymyslet koncept, jak hráče představit. Chtěli bychom to udělat daleko atraktivněji, než obvykle. Takže se těšte, rozhodně však nikam nespěcháme.
Můžeme alespoň naznačit…
Půjde o volejbalisty, kteří hrají za národní týmy svých zemí a většina z nich jsou Evropané.
Pojďme k ženám. Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl, že se extraliga rozšiřuje?
Před sezonou jsem mluvil o tom, že pokud si ženy postup vybojují, podpoříme je. Vyhrály 1. ligu, tedy si v mých očích postup zasloužily. Pozvolna jsem se pro tuto myšlenku nadchnul, když jsem viděl, jak holky procházejí play-off. V Praze je silná základna žen, dvě extraligy se tu snadno uživí. Nakonec je dobře, že to holky zvládly už letos, jelikož příští rok budou mít postupové ambice České Budějovice, a poté nejspíše i Plzeň a Kladno.
Neříkejte, že jste neváhal. Minimálně se bude jednat o nárůst nákladů.
V tom smyslu máte pravdu, ale věřím, že se podaří sehnat další partnery, což je jeden z úkolů pro nejbližší období. Nejen pro ženy, ale i pro muže. Pro mě jde o velké sousto a dlouhodobě by financování nemělo být do takové míry závislé na mně. Na druhou stranu pokud taková situace nastala, jsem zvyklý ji přijmout jako výzvu.
Začněme od toho, kde se bude hrát. Jak jste problém řešili?
Zvažovali jsme tři možnosti. První byla stávající hala Na Balabence, která ovšem nemá potřebné parametry hlavně co se týče kapacity hlediště a museli bychom žádat o výjimku. Další variantou byly Lužiny. Tím bychom ovšem ženy odřízli a nepropojili bychom sílu klubu – to, že máme silné muže i ženy. Proto jsme se nakonec rozhodli pro Unyp arenu. Tím jasně ukazujeme, že ženský tým bereme stejně vážně jako mužský. Navíc se můžeme těšit na atraktivní dvojzápasy. Chceme lidi naučit chodit na volejbal a halu na obě družstva zaplnit. To bude chvilku trvat, ale jde o jeden z našich cílů.
Možnost dvojutkání bude záležet na losu. Dá se dohodnout, aby termíny domácích zápasů mužů i žen vycházely na stejná data?
V základní části se to snad dohodnout dá, vždyť je to i v zájmu volejbalového svazu, který rovněž usiluje o to, aby byl volejbal stále populárnější. K ženské extralize se upíná menší pozornost, než k mužské, postavit je vedle sebe znamená zvýšenou pozornost. V play-off už nic nedohodneme, to má svůj zvláštní řád a dvojzápasy budou výjimečné.
Post trenérky bude i nadále zastávat Viktoriia Popova. Co pro ni hovořilo, a neodrazovalo vás, že nemá extraligové zkušenosti?
S Viktorií jsme dlouho mluvili, 1. ligu vyhrála, je velmi pracovitá, jde do toho naplno a chce se učit. Lidsky i odborně ji věřím, je na nejlepší cestě všechno zvládnout. Rozhodně si zaslouží šanci. Pro každého musí nastat rok jedna, kdy trénuje extraligu poprvé. Pro zkušenosti si zkrátka půjde teď.
Postup vás postavil před realitu, že ne každá hráčka, která soutěž vybojovala, ji zvládne. Bylo těžké jim to říkat a dělat u úspěšného týmu změny?
Takový už je přirozený vývoj. Chceme, aby všechny naše holky, které milují volejbal, ho mohly hrát. Ne všechny najdou místo v extraligovém celku. Navazujeme spolupráce s pražskými prvoligovými týmy. Holky v nich mohou hostovat, což může být zejména u mladých fajn. Některé s námi budou trénovat, ale v extralize nedostanou tolik prostoru – o to víc herního vytížení je čeká v 1. lize. Chceme začít hrát také Přebor Prahy, abychom si postupně vytvořili béčko. Nicméně prvoligových a druholigových týmů je ve městě dost. Heslo "jedna Praha, jeden klub" ve mně rezonuje. Samozřejmě chápu, že nebude platit s Olympem. Lvice a Olymp budou dva silní konkurenti.
Do kádru přivádíte dvě Američanky. Půjde o jediné cizinky?
Ano, vybrali jsme dvě cizinky z americké univerzity. Jedna univerzitu končí a půjde o její první zahraniční angažmá, druhá hrála rok v Peru. První je smečařka a druhá nahrávačka. Jsou to holky, které jdou do Prahy s tím, že město znají a mají jej moc rády. Berou to tak, že jdou na štaci, na níž si mohou pořádně užít život mladého člověka, který miluje sport a ten jim zaplatí složenky. Nebudou zde kvůli vysokému výdělku. Rozpočet nemáme velký, ale to není třeba, Praha je velmi atraktivní a nabízí holkám možnost se v Evropě ukázat. Věřím, že jsme vybrali dobře, na obě máme výborné reference, ale až čas ukáže, jestli bylo rozhodnutí správné.
Jak se Češky stavějí k možnosti jít do rodícího se týmu – tak trochu do neznáma?
Zaznamenali jsme velký zájem mladých holek, což krásně koresponduje s naší koncepcí. Oslovili jsme i dvě ženy, které se vracejí po mateřské, respektive mají malé děti. Jsou ve velmi dobré kondici a uvažují, že by se vrátily. Tým bude složený v následujícím duchu – dvě cizinky, talentované hráčky často z juniorských nároďáků a zkušené bývalé reprezentantky. Pokud ukážeme, že patříme do extraligy, čekám pro další sezonu obrovský zájem.
Jaké jsou cíle týmu?
Družstvo je postaveno tak, aby Lvice náš klub dobře reprezentovaly. Co to znamená výkonnostně v tuto chvíli tolik neřeším. Hlavní je, aby se s námi muselo počítat.
Vedle seniorské kategorie máte i mládež. Mladíci U20 a U18 vybojovali dvě extraligová stříbra. Jak jste jejich počínání prožíval?
Z obou finále jsem byl nadšený. Těsně nám uteklo minimálně jedno zlato. Považuji to za velký úspěch, který jen dokládá, že ve chlapecké složce jsme na špičce v republice a naše základna je velmi silná. Budu se těšit, až i dívky dosáhnou na nějaký významnější úspěch. To ještě chvilku potrvá, i když mě napadá, že by měla být v příštím roce kategorie U22 velmi silná. V áčku totiž bude pár reprezentantek, které teoreticky tento věkový limit splňují. Nicméně kvalita kluků i holek stoupá a budu se těšit, kam až se posunou.
Jediný neúspěch jste zaznamenali s mužským béčkem, které spadlo z 1. ligy. Soutěž jste sice posléze získali zpět, ale i tak se musím zeptat, proč k sestupu došlo?
Sezonu jsme z mého pohledu prokaučovali. Na začátku, kdy jsme si mohli pomoci odchovanci hrajícími extraligu – Janem Černým, Janem Krčou a Janem Vodičkou, jsme to nedělali. Pak jsme vše honili na poslední chvíli v play-down, který jsme psychicky nezvládli. To mě štve a rád bych, aby se to neopakovalo. Liga mužů je pro nás důležitá soutěž a není na místě, abychom ji opomíjeli.
Nicméně je sezona (všech družstev) za vámi a na místě je závěrečné slovo.
Sezonu jsem si užil a nepochybuji o tom, že si ji užila spousta dalších Lvic a Lvů. Chci poděkovat všem lidem v klubu, jde o skutečné srdcaře. Je nádherné dělat práci, která vás baví a dává vám smysl. To se projeví na nasazení a nakonec i na výsledcích. Jsem rád, že vzrostla síla naší komunity – trenérů, hráčů, rodičů od dětí i fanoušků. V tom jsme udělali kus práce. Věřím, že tento trend bude i nadále pokračovat.