/VIDEO/ Přípravu zahájilo „sedm statečných“, po měsíci mají volejbaloví Lvi kádr téměř kompletní. V pátek se argentinskému trenérovi ve službách Pražanů Juanu Manuelovi Barrialovi hlásil i Tomáš Kriško. Kapitán slovenské reprezentace nabral ihned kurz Karlovy Vary, kde Lvi odehráli přípravné utkání. Do něj ještě 33letý smečař nezasáhl, své umění ukázal až domácím fanouškům. Do Unyp areny zavítal budějovický Jihostroj a borec, jenž má za sebou angažmá v Argentině, Německu či Rumunsku, hrál opět prim. „Trochu mi docházel dech, ale celkově to bylo fajn. Vyhráli jsme 3:1 nad silným protivníkem, vyzkoušeli si nějaké věci a jsme spokojení,“ usmíval se Kriško.
Tomáši, přípravu se Lvy jste začínal na místě, kde pro vás loni sezona skončila. Jak dlouho jste se vyrovnával se smolnou finálovou porážkou?
Možná s ní nejsem stále úplně vyrovnaný. Druhý den po finále jsem si do počítače stáhl video se zápasem a ještě jsem si ho nepustil. Několikrát jsem se k tomu odhodlával, ale vždycky jsem našel činnost, kterou jsem dělal raději.
Vzpomněl jste si v pátek na finále?
Ano, byl to absolutní návrat. Samozřejmě jsem si vybavil krásnou sérii i zápas se smutným koncem pro nás. Jako první mě napadlo, že příště musíme být my těmi veselejšími.
To už si nejspíše můžete duel pustit...
Určitě to do prvního utkání extraligy udělám. Minulou sezonu musím vnitřně uzavřít a udělat za ní tečku.
Po ní jste se rozhodoval dlouho, jestli pojedete reprezentovat?
Šlo o velmi náročné rozhodnutí. S vedením slovenského svazu jsem se dohodl, že vynechám Evropskou ligu a odpočinu si. Na sraz před kvalifikací o mistrovství Evropy jsem sice odjel, ale od rodiny se mi těžko odcházelo.
Nicméně jste si odpočinul?
Ano, hned po finále jsme se s rodinou přesunuli na chatu v Demanovské dolině. Byl jsem za to vděčný. Loni se sezona vyvinula tak, že jsem syna viděl poprvé, když mu byly dva měsíce. Potvrdil jsem si alespoň, co pro mě rodina znamená.
Fotogalerie ZDE
K postupu na mistrovství Evropy vám chyběl set. Nenapadlo vás, že jsou teď výsledky zakleté?
Bylo to smutné a zároveň k naštvání. Na podobné věci ale nevěřím. Měli jsme vše ve svých rukou a nezvládli to. Na Slovensku musejí přijít zásadní změny. Já tam hrával, když měla extraliga dvanáct týmů a teď je problém postavit jich šest. Je na čase začít budovat novou hráčskou základnu. My se rádi porovnáváme s Čechy, ale ve volejbale to není na místě. Rozdíl je markantní.
V jaké náladě jste se připojil ke Lvům?
Na kluky jsem se moc těšil, mám tu několik velmi dobrých kamarádů a neviděli jsme se několik měsíců. S manželkou jsme se zase těšili na Prahu, na náš byt a na pevnější režim.
Přivítal vás nový trenér Lvů Juan Manuel Barrial a mohl jste si oprášit španělštinu. Šlo to?
Španělsky jsem dlouho nemluvil, ale rád bych jazyk opět oprášil a vybrousil. Tím, že jsem v Argentině proti Juanovi Manuelovi často nastupoval, jsme se už celkem znali.
To je zajímavé. Jak ho vnímáte?
Jako kvalitního trenéra. Týmy, které vedl, měly vždy vysoké ambice. Libertad Burgi hráli pod jeho vedením jihoamerickou obdobu Ligy mistrů a v konkurenci brazilských velkoklubů dosahovali na slušné výsledky.
Před utkáním s Jihostrojem jste si povídali a často se něčemu smáli. Zdá se, že si rozumíte?
Téměř všichni Argentinci jsou veselí. Myslím, že bude radost pod ním pracovat. Naznačily to už první tréninky. Byly velmi zábavné, měly hlavu a patu. Na spolupráci s ním se velmi těším a věřím, že se s jeho pomocí posuneme až nahoru.