ČLÁNEK
article 270 image
Trenér Lvů Tomáš Pomr (41): K zemětřesení není důvod, kádr jen vhodně doplníme
15.04.2021 A-Tým

Pražští Lvi zakončili letošní ročník volejbalové extraligy na čtvrtém místě. V play-off přejeli Ústí nad Labem 3:0, zuby si však vylámali v semifinále na Karlovarsku (1:3) i v sérii o třetí místo s Libercem (0:2). Na jednu stranu jde o historický úspěch klubu, na druhou byly jejich plány vyšší. „Mrzí nás, že medaili nemáme, ale je potřeba dívat se dopředu,“ uvedl sportovní ředitel Lvů i trenér v jedné osobě Tomáš Pomr.


Před sezonou jste vyhlásili útok na titul. Nebylo to unáhlené?
Je potřeba mít nejvyšší cíle. Cením si toho, nebát se je vyslovit. Toho se budeme držet stále. Skončili jsme čtvrtí, takže naše přání zatím nevyšlo. Doufejme, že se budeme i nadále zlepšovat a tabulkou se posouvat vzhůru. Samozřejmě jsou odhady před sezonou složité. Všechno má svůj vývoj a většinou ani nevíte, jaká bude síla extraligy a soupeřů. Znovu se potvrdilo, že jde o nesmírně vyrovnanou a kvalitní soutěž. To je pro produkt jménem Český volejbal jedině dobře.

Nebudu se ptát, co chybělo k titulu. Nicméně: co scházelo k medaili?
Těžko říct, jestli visela vysoko nebo nízko. Myslím, že jsme ji měli na dosah. Dostali jsme se do elitní čtyřky, a to po zásluze. Skončili jsme čtvrtí po základní části a potvrdili to ve čtvrtfinále s Ústím. Pak chyběl kousek. Je těžké porovnávat se s nejsilnějšími týmy. Jednou je porazit můžete, ale dokázat to třikrát je náročnější. Mrzí nás, že medaili nemáme, ale je potřeba dívat se dopředu.


Podle mě vám k medaili chyběl širší kádr, nebo alespoň širší zdravý kádr. Souhlasíte?
Celá sezona byla speciální a poznamenaná koronavirovou pandemií. Testování, opatření, prázdné tribuny… Nic příjemného. Nás zasáhly výpadky z důvodu covidu-19, a potom hlavně zranění. Kromě listopadu a prosince nám neustále někdo důležitý chyběl. V tomto období jsme byli chvilku kompletní, a také výsledkově úspěšní. Vyhráli jsme sedm extraligových zápasů v řadě a hlavně odehráli skvělý Challenge Cup na Ukrajině. Tam se nám podařilo vyřadit vítěze portugalské i ukrajinské ligy a postoupit do semifinále. Jinak jsme řešili stále jen absence. Díky tomu, že jsme měli širší kádr, jsme výpadky dokázali částečně nahradit. V podstatě jediní, kdo mohli pořád hrát, byli Janouch s Mihajlovičem. Problémy však mělo více týmů. Někdo větší, jiný menší. Ty ale ke sportu patří.

V závěru play-off vám na lavičce zbyli jen mladíci…
Je pravda, že v sérii o třetí místo jsme neměli velkou možnost střídat. Na začátku jsme měli ztrojené posty blokařů a smečařů. Bohužel z obou vypadlo po hráči, ať už šlo o Jirku Krále nebo Mateje Patáka. Oba jsou mimořádně zkušení volejbalisté, kteří mají s play-off bohaté zkušenosti. Možnost variability nám pak chyběla. Pokud se budeme bavit třeba o smečařích, tak Luke Smith se Stefan Skakičem hráli po zraněních, pauzách, nebyli v optimální formě. Jak už jsem řekl: to ke sportu patří.


Klidně se bavme o jednotlivých postech. Kterým začneme?
Třeba nahrávači. Kuba Janouch odvedl výbornou práci, odehrál skoro všechno. Ivan Pliasetskyi mu v podstatě kryl záda a pomáhal nám při servisu. Se svou úlohou se vyrovnal dobře. Cítil jsem z něj velikou zodpovědnost za výsledky a obrovskou vůli vítězit. Občas si toho na sebe nakládal až zbytečně moc, chtěl vzít veškerou tíhu na sebe. Ale úplně jednoduše: s Kubou musíme být spokojeni.

Co říci k blokařům?
Mezi nimi výrazně chyběl Jirka Král. Byl kapitánem, nejzkušenějším hráčem, celý podzim hrál ve veliké formě. Vypadl nám, nebylo zbytí. V sérii proti Ústí, kdy nemohl nastoupit Alex Nedeljkovič kvůli covidu-19, nám extrémně pomohl Honza Charvát. Musím před ním smeknout. Rozhodující souboje však byly na Petru Špulákovi s Nedelkovičem. Oba mohli být efektivnější v útoku i při blokování jeden na jednoho, ale zase bojovali a pomáhali při podání. Především Špulák ho má velmi kvalitní. Taky by občas potřebovali vystřídat, ovšem nebyla možnost jim pomoci, nechat je vydechnout, použít někoho dalšího a zkusit něco jiného.

A jsme u smečařů. Hlavně Smith se po skvělém čtvrtfinále v dalších soubojích trápil.
Nechci, aby to znělo jako výmluva nebo omluva. V klíčových momentech, potom co vypadl Paták, jsme měli problémy na přihrávce a na příjmu podání. Kvůli tomu jsme proti Karlovarsku a Liberci byli odtažení od sítě. Dělali jsme, co jsme mohli, ale forma nebyla taková, abychom se prosazovali z vysokých balonů a kompaktních bloků. Kluci na to byli jen dva, dělali, co mohli. Mluvili jsme spolu, oba chtějí play-off příští rok odehrát lépe.


Stálicí na postu univerzála je Matej Mihajlovič. Jak se vám líbil?
Matej situaci zvládl. Má to těžké, je u nás na tomto postu ten výrazně lepší. V Liberci nebo Budějovicích mají univerzály zdvojené. Pokud se někomu nedaří, jde tam ten druhý a přinese změnu. Také pro obranu soupeře je jednodušší připravit se na jednu variantu. Mihajlovič měl ovšem v letošní sezoně svůj vysoký standard, pod který nešel. Byly situace, kdy nás na útoku vyloženě táhl. Rozhodně obstál se ctí, chválím ho.

I libera jste měli zdvojená, i když se v play-off vykrystalizovala jednička.
Ano, víc hrál Matyáš Ježek. Pro něj to bylo těžké. Je mu 21 let, v porovnání s ostatními libery je totální benjamínek. Oceňuji, že maká a učí se. Chci po něm, aby hru v obraně a na příjmu řídil, abychom o něm více věděli. Libero musí stále mluvit, komunikovat s ostatními, to je pro jeho činnost na hřišti velmi důležité. Play-off zvládl v rámci možností, s malými výpadky. Celkově obstál a získal zkušenosti, které by ho měly posunout.

Jistě už řešíte kádr na další sezonu. Loni bylo hodně změn. Plánujete podobné „zemětřesení“ i letos?
Kostra určitě zůstane. Tým jsme loni stavěli s perspektivou dvou až tří let. K zemětřesení není důvod, kádr jen vhodně doplníme a věříme, že i posílíme.
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/

KALENDÁŘ AKCÍ