Před rokem byla příprava jiná. Přes den tréninky, noc doma. A především: akce se týkala jen starších kategorií. Pomra napadlo: „Měli bychom být všichni spolu, celá lví smečka.“ Myšlenka jistě bohulibá, její realizace však obtížná. „Nejhorší bylo sehnat místo. Areály jsou všude na tři roky obsazené,“ neskrývá trenér.

A už se na scénu vynořuje další hrdina příběhu, smečař mužů Marek Šulc. „Já ne, to maminka,“ zdůrazňuje rodák z Litomyšle – malého města v Pardubickém kraji. „Každý tady zná každého.“ Díky němu (tedy mamince Renatě) se podařilo zajistit ubytování v domově mládeže i jídlo ve školní jídelně pro 136 lidí – hráčů i trenérů.

Čekali byste spartánské podmínky? Omyl! K dispozici je hala, posilovna, bazén, atletický ovál, čtyři antukové kurty, a navrch místo pro plážový volejbal. Prostě „Lví ráj“. „Největší problém bylo shromáždit materiál a naložit ho,“ říká sekretář klubu a vrchní organizátor přesunu Miloš Kočka. „Sítě, balony, medicinbaly,“ vypočítává. „S dopravou pomohli rodiče. Kdo mohl, přivezl děti. A zbytek party jel mikrobusy.“

A teď k programu: každá kategorie samozřejmě trénuje zvlášť, dle svých schopností. Několikrát denně ovšem přijde čas, kdy se všichni sejdou. „Pro kluky je to obrovská motivace,“ popisuje za kadety kouč Jan Malina. „Je radost pozorovat, jak se tu zlepšují. Vidí funkční tvar. Porovnávají se s extraligovými hráči, s profesionály, co uspěli v zahraničí.“ Těch příkladů je mnoho. „Už jen to, že přijdou včas na trénink a soustředí se jen na něj. Jak jsou pečliví a dbají na regeneraci.“

Nejvíce zábavy zažije celá parta večer, kdy je na programu desetiboj. Kapitány týmů jsou hráči áčka. Jeho členy junioři, kadeti, žáci i žákyňky. „Je to náročné. Během soutěží totiž vymýšlíme taktiku,“ přiznává Šulc. „Děti ale hry baví a naplňují. I my jsme nadšení. A navíc jde o naše fanoušky.“ Nutno doplnit, že notně zvědavé: „Ptají se často, ale hezky. Jednu holčičku třeba zajímalo, jakou rukou smečuji.“

Kluci, ti mají od přírody zásadnější dotazy. „Mě by zajímalo, kolik hráči berou peněz,“ spekuluje desetiletý Matyáš Schořík. Něco už taky dovede, ale oproti extraligovým borcům cítí rezervy. „Oni umí blokovat. A já ne,“ lituje. Volejbal ho ovšem baví a má v něm jasně dané cíle: „Chci hrát za Lvy a jet na mistrovství světa,“ prozradí. Bude to ještě dlouhá cesta. „Teď se učíme bagr,“ dodává nadšeně šikovný klučina.
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/ostatni_region/unikatni-kemp-lvi-mysli-na-deti-i-profiky.html