/NAPSALI O NÁS/ Už se z toho stala tradice. Pražští Lvi se na sklonku srpna poosmé přesunuli na soustředění do Litomyšle. Dvě haly, antukové kurty, atletický ovál, sál pro cvičení speciální kondice i plavecký bazén. Pěkně od benjamínků až po dospělé – 250 volejbalistů a volejbalistek. „Tady se rodí záměr, který máme s (prezidentem klubu) Tomášem Janečkem, budování lví smečky. Kde jinde se má budovat, než na soustředění,“ usmál se Miloš Kočka, ředitel Lvů.
Co si dělala před osmi lety? Zeptal se moderátor Lví TV malé holčičky v jednom z videí během soustředění. „Narodila jsem se,“ culila se Tereza Nečasánková, talentovaná minižákyně. Lvi zkrátka vytvořili projekt mezigeneračního významu. „Někde vzadu to tenkrát bylo, ale nečekal jsem nikdy, jak moc se to rozroste. Začínali jsme se stovkou dětí a dneska je nás tady 250. Je to pecka,“ sdělil Kočka.
Nebyl by to zkušený ředitel, kdyby nemyslel na další zlepšení. „Možnosti jsou vždycky. Hlavně, co se týče kvality trénování. Cítím ze strany trenérů, že už se jim moc nechce na antuku. Sháníme další haly a už se něco rýsuje,“ slíbil.
Litry potu a náročné přechody
Na šestidenním soustředění se nikdo nenudil a vznikaly na něm desítky minipříběhů. „Každý den jsme měli třífázové tréninky. Střídala se kondice, posilovna a volejbal,“ popsal náročný program Štěpán Habuda, člen lví osmnáctky.
Jeho o dva roky mladší kamarádka, Sára Pišojová, prožívala náročný přechod mezi kategoriemi U14 a U16. „Bylo to dobré, necítila jsme se odstrčená. Holky byly moc fajn,“ vysvětlovala Pišojová a dodala: „Tréninky byly náročnější, ale zvládala jsem je. Snažila jsem se zlepšit celkově techniku, hlavně prsty, které mi dělají největší potíže. Věřím, že jsem se posunula.“
Stejně jako každoročně stovky Lvů a Lvic. Nejúspěšnější volejbalový klub metropole se vydal správnou cestou. „Nejdůležitější je, že se tady všem líbí. Naše setkání je unikátní,“ zakončil Kočka.